Zahraj si GTA, vem si mačetu a jdi zabít učitele! Aneb všichni jsme psychologové a neurochirurgové, pokud jde o počítačové hry a jejich vliv na děti.

Škodlivosti počítačových her, se dá uvěřit snadno a bez většího přemýšlení Vám to odkývá skoro každý. Jenže co když to tak úplně není? Vždyť většina z nás dokáže rozlišovat mezi hrou a realitou… Sám jsem jako dítě hry hrál, byly krvavé, násilné, na první pohled zřejmě nevhodné pro děti… Ale pokud mám mluvit za sebe, tak jsem nikdy nikomu výrazně neublížil, násilí rozhodně nevyhledávám, jsem spíš pacifista, než agresor.

Takže, co když je to přesně naopak a tyhle hry dětem ukazují alternativní násilnou realitu, kterou ve skutečnosti nechtějí zažít? Co když je tyhle hry připravují na situace, do kterých se nikdo z nás dostat nechce, ale stát se to vyjímečně může?

Ja myslím, že to tak je a že původ skutečného násilí jedince musíme hledat hlavně v násilí, které se mu dostává ze strany rodičů, sourozenců, spolužáků a podobně. Násilí ve hře je virtuální a udělá z vás virtuálního násilníka…

Skutečného násilníka z vás spíš udělá skutečné násilí. Sám jsem poznal hodně lidí a ti opravdu zlí kluci hry moc nehráli, protože měli například přísného otce, který jim všechno zakázal a mlátil je a případně v tom sehrál roli ještě alkohol a drogy. Kluci s kterými jsem dřív hrál hry jsou naopak v pohodě, pracuji, mají rodiny, starají se o svoje děti…

Takže co tohle povrchní smýšleni o důsledcích hraní počítačových her ještě trochu přehodnotit?

A ještě bych chtěl dodat, že nejvíc se samozřejmě ozývají ti, kteří počítačové hry nehrají a nikdy nehráli, jakoby nám snad chtěli říct, že jsou to právě oni, kteří jsou příkladem slušného nenásilného člověka. Ale jak můžou vědět, že by je hraní her poznamenalo?

Ona se dneska totiž kdejaká matka snaží házet svojí “nevýchovu” na vlivy moderních technologií (a prostě tomu čemu nerozumí, ač dělá že tomu rozumí), ale ten klid, když jí dítě neskáče po hlavě, když zrovna něco hraje, ten je k nezaplacení, že?

Takže na výběr máme – zasvěťte velkou část svého života intenzivní péči o svoje děti, nebo je posaďte ve volných chvílích k počítači, nebo televizi. Ale nesvádějte na ostatní svoji pohodlnost a lenost.

Vítáme čínského prezidenta


Tak je to tu zase, ulice prošpikovaný policajtama a jinou fízlotinou, doprava kolabuje, ale radujme se, protože nám rudne na lepší věčné časy. V naší krásné malé zemičce s dvoubradým prasetem ve znaku nás v těchto dnech navštívila osobnost, na kterou jsme tu celý život čekali. Jedná se o prezidenta Čínské lidové republiky, Si Ťin-pchinga, a já mu tímto vzdávám čest a přeji ať se mu u nás moc líbí.

čínská vlajka
Vlajka Čínské lidové republiky

A abych nezapomněl gratuluji českým výkonomocenským složkám k obrovskému úspěchu při pacifikování českých občanů, kteří v ulicích Prahy evidentně provokovali, uráželi slušné čínské občany, ba se jim dokonce snažili ukrást vlajku, kterou vítali svého prezidenta (foto viz níže). V takových chvílích se stydím být čechem a radši bych se nakazil žloutenkou a našel si práci v nejbližší večerce.

krade-cinskou-vlajku
Český demonstrant krade čínskou vljaku

No holt některým z nás to trochu, pod tlakem emocí, ujelo. Ale my ostatní uvědomělí občané v tom vidíme spoustu obchodních i mezilidských příležitostí. Myslím, že se vyplatí využít toho, že náš, nebojím se říci, čínský bratr,  disponuje tolika žádanou levnou pracovní silou a zkušenostmi s plagiátorstvím a ohňostroji. Máme se ještě tolik co učit…

Inzerát: vyměním čtyři uprchlíky za dva nácky (zn.: spěchá)

Doba, kdy problém společnosti tvořili (nepřizpůsobiví) cikáni, se dostala do pozadí díky uprchlické krizi. Tito cikáni nás totiž zřejmě obtěžovali jenom hlukem, faktem, že nepracují a pobírají sociální dávky z “našeho”, občasnými krádežemi a maximálně sem tam nějakou tou bitkou. Teď se nad našimi hlavami vznáší černý oblak Islámu a běžný český idiot u televize vidí a slyší, jak támhle někoho Islamisti podříznuli, jinde jak odtamtud lidi zdrhaj směr Evropa a co takový běžný český idiot udělá? Posere se z toho! Ne normálně, ale vnitřně… Zachvátí ho panika, odněkud se opět vynoří jakési skryté vlastenectví – to stejné, které se objevilo když sledoval ve zprávách proticikánské demonstrace – a znovu získá pocit, že je právoplatným členem společnosti, jehož hlas je slyšet na míle daleko a tak se tímto pocitem posilněn vydá do hospody, nebo dokonce na demonstraci, kde si podporován přitakáváním ostatních idiotů ve stylu reakcí “no jistě, tyhle špíny tady nechceme!”, “přesně tak Franto, ať táhnou spátky do Afriky!”, atp., dodá další kuráže. Bandě těchto idiotů je už vesměs jedno, že jejich “vlastenectví” je v podstatě protiústavní a že se tím dostávají vlastně do křížku s českými zákony a tudíž tím jejich milovaným českým státem. A co už… do prdele s českou vládou a do prdele i s celou EU! Vždyť nám stejně vládnou samý šmejdi, v Německu dokonce ženská – Angela Merkel, a my obyčejný lidi přece víme nejlíp jak to máme dělat, aby nám bylo dobře. Vyhnat všechny jinak barevný lidi (ovšem v některých případech bychom mohli ušetřit ty s šikmýma očima – ti totiž dobře vařej a narozdíl od nás pracují dlouho do noci), zavřít hranice – maximálně si nechat nějakou tu cestičku k moři – no přece nechceme být jenom doma – to zase odsud posud. A jen takhle bude náš český národ žít šťastně, až do smrti, která ve většině případů příjde předčasně v podobě infarktu z neustálé nasranosti a nespokojenosti.

Tak vážení… proč to píšu? Zůstal mi totiž rozum stát nad tím, jak se při dnešních demonstracích opět zachovali někteří naši (bohužel) spoluobčané a jaký teroristický čin provedla hrstka z nich v návaznosti na ně. Ve státě, jehož historie je známá tím, že zde muselo mnoho lidí emigrovat se teď obrátíme ke všem ostatním zády a budeme se chovat hůř jak prasata? Chápu ten strach ze zbraní, krve a vidiny vlastní smrti rukou barbarů. Chápu i to, že se někdo bojí o práci o kterou by je mohl připravit nějaký ten čmoud z ciziny. Ale je vážně potřeba být radikální a stát na straně neonacistů jako je Národní odpor a podobná hnutí, které tato nenávist přiživuje? My můžeme pomoct a můžeme při tom postupovat natolik správně, aby to naši národní či osobní bezpečnost neohrozilo. A co víc – proč si zavírat dveře do Evropy? EU má sice svoje pro i proti, ale stále mi příjde, že nám víc dává, než bere a že se toho tady hodně změnilo k lepšímu. Nenechte se strhávat žádnou nenávistnou propagandou – buďte lidi.