Tak je to tu zase, ulice prošpikovaný policajtama a jinou fízlotinou, doprava kolabuje, ale radujme se, protože nám rudne na lepší věčné časy. V naší krásné malé zemičce s dvoubradým prasetem ve znaku nás v těchto dnech navštívila osobnost, na kterou jsme tu celý život čekali. Jedná se o prezidenta Čínské lidové republiky, Si Ťin-pchinga, a já mu tímto vzdávám čest a přeji ať se mu u nás moc líbí.
A abych nezapomněl gratuluji českým výkonomocenským složkám k obrovskému úspěchu při pacifikování českých občanů, kteří v ulicích Prahy evidentně provokovali, uráželi slušné čínské občany, ba se jim dokonce snažili ukrást vlajku, kterou vítali svého prezidenta (foto viz níže). V takových chvílích se stydím být čechem a radši bych se nakazil žloutenkou a našel si práci v nejbližší večerce.
No holt některým z nás to trochu, pod tlakem emocí, ujelo. Ale my ostatní uvědomělí občané v tom vidíme spoustu obchodních i mezilidských příležitostí. Myslím, že se vyplatí využít toho, že náš, nebojím se říci, čínský bratr, disponuje tolika žádanou levnou pracovní silou a zkušenostmi s plagiátorstvím a ohňostroji. Máme se ještě tolik co učit…